Jak se (ne)ptát u pohovoru: 4 typy otázek, kterým se vyhněte

Pohovor nemá být křížový výslech, ale ani přehlídka naučených frází. Pokud kladete uzavřené, teoretické, zbytečné nebo návodné otázky, nedostanete se k reálným dovednostem a schopnostem kandidáta. V článku ukazujeme, jak tyto 4 typy dotazů nahradit behaviorálními otázkami za použití metody STAR(T). Dozvíte se nejen, jak se správně ptát, ale i proč je důležité obohatit klasický pohovor o zátěžové simulace z praxe.

1. Uzavřené otázky

Pokud se budete kandidáta ptát na otázky, na které vám odpoví „ano“ nebo „ne“, jen těžko si ověříte, jaká je skutečně jeho zkušenost či odbornost. Ptejte se raději otevřenými otázkami na konkrétní zážitky a příběhy.

  • ❌ Místo: Umíte anglicky?
  • ☑️ Raději: Jak často používáte při práci angličtinu? Popište mi v pár větách anglicky, jak vypadal váš běžný pracovní den.

2. Teoretické otázky

Na teoretickou otázku dostanete vždy teoretickou odpověď. Tím se dozvíte akorát to, co kandidát sám předpokládá, že by udělal – nebo co si myslí, že chcete slyšet. Vždy se ptejte na to, co kandidát reálně zažil. Jak danou situaci řešil, jak se při tom cítil nebo jaký výsledek jeho postup měl. Protože: „co by, kdyby“ – jsou jen chyby. A proto se i my při headhuntingu nespoléháme jen na to, co kandidát řekne, ale ověřujeme jeho skutečné zkušenosti, výsledky i reference.

  • ❌ Místo: Kdyby vám kolega v den odevzdání prezentace řekl, že ji nemá hotovou, co byste dělal?
  • ☑️ Raději: Jak jste řešil v předešlé práci situaci, kdy vám kolega v den deadlinu řekl, že nemá svou práci hotovou? Jak jste postupoval?

3. Zbytečné otázky

Za zbytečné otázky považujeme ty, na které dostanete univerzální a nic neříkající odpověď. Na základě nich nedokážete posoudit kandidátovi schopnosti, ani jak se vypořádá s náplní role. Zbytečným otázkám se zcela vyhněte a raději tento čas věnujte jiným dotazům, které například odhalí kandidátovy vnitřní motivace pro práci – co ho pohání a naplňuje?

  • ❌ Místo: Proč chcete pracovat právě v naší společnosti?
  • ☑️ Raději věnujte čas tomu, že kandidáta nadchnete pro vaši pozici, firmu nebo osobnost lídra. To, že si o vás načetl pár informací ještě neznamená, že je namotivovaný. A vy to potřebujete změnit.
  • ❌ Místo: Kde se vidíte za 10 let?
  • ☑️ Raději se zaměřte na kratší časový horizont a spíše se kandidáta ptejte na motivace a plány – chce vést svůj tým? Hledá spíš jistoty?

Motivace kandidáta se dá odhalit jedině hlubším porozuměním jeho potřeb. Pokud chcete, aby váš nábor fungoval dlouhodobě, využijte naše Externí HR. Pomůžeme vám nastavit HR procesy, připravit hiring manažery a naučíme vás, jak se uchazečům umět skutečně prodat.

Stále nemůžete najít svého kandidáta?

Chci svého kandidáta

4. Návodné otázky

Když je nám kandidát sympatický, můžeme podvědomě tíhnout k tomu mu u pohovoru pomáhat – kladením návodných otázek. To znamená, že mu již do otázky vkládáme odpověď, kterou chceme slyšet. Jenomže tak autentičnost určitě neověříme.

❌ Místo: Když jste vedl tým 10 lidí, bylo to pro vás asi dost náročné, že?
☑️ Raději: Popište mi, jaké to bylo vést tým 10 lidí - jaké konkrétní situace jste musel řešit? Jak jste si organizoval práci?

Jak se ptát správně: behaviorální otázky

Behaviorální otázky stojí na jednoduchém předpokladu: nejlepším ukazatelem budoucího chování je to, jak člověk jednal v minulosti. Při odpovědích na behaviorální otázky se ukáže, kdo čerpá z reality a kdo pouze improvizuje. Vymyšlené příběhy totiž často zůstávají v rovině obecných tvrzení a postrádají detaily. Správně položená otázka přivede kandidáta k popisu konkrétní situace, úkolu, jeho kroků a výsledku. Tomuto typu dotazování se říká metoda STAR(T).

S – Situace: Jaká byla výchozí situace?
T – Task: Jaký úkol nebo cíl měl kandidát?
A – Action: Jak konkrétně postupoval?
R – Result: Jaký byl výsledek?
(T) – Takeaway: Co si z toho odnesl do další praxe?

Metoda STAR

Nezapomeňte sledovat také neverbální projevy. Řeč těla kandidáta je často spolehlivějším ukazatelem než obsah slov. Věnujte proto pozornost očnímu kontaktu a mimice, tempu řeči a pauzám, tělesným projevům (stažené ruce, nepřirozené držení těla) i reakcím na prostředí (kdy se kandidát uvolní a kdy naopak ztuhne).

A co z toho všeho plyne?

Cílem dobře vedeného pohovoru je získat co nejpřesnějšího obraz reálných kompetencí a způsobu práce kandidáta. Pokud budete klást behaviorální otázky metodou STAR(T) a budete pozorní k neverbálním signálům, dokážete odlišit naučené fráze od autentických zkušeností. Doporučujeme ale přidat ještě něco...

Otestujte si budoucího kolegu na zátěžových simulacích z praxe

Klasický pohovor vám většinou neumožní vidět kandidáta v akci. Proto sáhněte po zátěžových simulacích, které mají jasný cíl: prověřit chování kandidáta v modelových situacích, odpovídajících realitě jeho role.

Uvidíte, jak člověk pracuje pod tlakem, jak řeší konflikty nebo třeba jak se rozhoduje při nedostatku informací. Výsledky simulací dávají daleko přesnější předpověď budoucího výkonu než klasický pohovor. Nejenže si ověříte, co kandidát umí, ale na vlastní oči uvidíte, jak přemýšlí a jedná.

Chcete mít při náboru větší jistotu, že kandidát zvládne to, co slibuje? Pomůžeme vám nastavit procesy, které odhalí jeho skutečné kompetence – a otestujeme je v praxi. Domluvte si s námi schůzku přes formulář níže.

Najděte svého kandidáta

Často kladené dotazy

Jaké otázky na pohovoru raději nepokládat?

Uzavřené („ano/ne“), teoretické („co byste dělal…“), zbytečné (vedou k univerzálním frázím) a návodné (podsouvají správnou odpověď). Tyto typy otázek zkreslují obraz, který si o kandidátovi uděláte.

Jsou hypotetické otázky úplně špatně?

V úvodu či pro „ice-breaker“ mohou mít místo, pro posouzení kompetencí ale nestačí. Zde vždy využívejte behaviorální otázky s použitím metody STAR(T).

Jak poznám, že kandidát na pohovoru přehání nebo si vymýšlí?

Sledujte, jestli kandidát dokáže jít do detailu. Ti, kteří mluví pravdu, popisují konkrétní kroky, emoce a výsledky. Pokud se uchazeč drží obecných frází nebo se vyhýbá detailům, je to varovný signál. Proto doporučujeme kombinovat pohovor se zátěžovými simulacemi, kde kandidát ukáže své schopnosti v praxi.

Co když nemám čas se věnovat pohovorům naplno?

Pokud nemáte prostor vést pohovory efektivně, riskujete, že přehlédnete varovné signály a naberete nevhodného člověka. V takových případech dává smysl využít náš Headhunting – kandidáty předvýbíráme, ověřujeme a k vám se dostanou jen ti nejlepší, takže ušetříte čas i nervy.

Kdy má smysl použít zátěžové simulace?

Vždy, když je pro roli klíčové chování pod tlakem, ověření spolupráce, komunikace či rozhodování s omezenými informacemi. Zátěžové simulace (neboli assessmenty) přinášejí přesnější predikci výkonu než samotný pohovor.

×

Získejte náskok v HR, vedení a motivaci lidí

Přidejte se k více než 1 300 odběratelům

Chci HR newsletter