Nejste hodní – jen se bojíte konfliktu. Proč tak často nechceme dávat zpětnou vazbu?

📢 Pusťte si audio verzi článku:

Poskytnout negativní feedback kolegovi je náročné. Ne proto, že bychom nevěděli, co říct. Ale protože si s tím často spojujeme mnohem víc než jen nepříjemnou větu. Máme pocit, že to pokazí náš vztah a vyvolá konflikt. A tak raději mlčíme, chodíme kolem tématu po špičkách nebo ho zabalíme do tolika opatrnosti, až z něj nezůstane skoro nic.

Toto „ohleduplné mlčení“ si ve firmách vybírá drahou daň. Nejasná zpětná vazba totiž nechrání vztahy – jen oddaluje řešení problému. A tím v týmech houstne atmosféra a prohlubuje se nejistota a frustrace. Proto se nyní zabýváme otázkou: Proč nás strach ze zpětné vazby natolik paralyzuje a jak s tím můžeme pracovat?

Přístup si neseme z rodinných vzorců

Jednou z nejčastějších obav je, že nepříjemná zpětná vazba ohrozí vztah. Uvnitř nás se spustí pochody, že osobu: zraníme, zklameme, naštveme a že budeme za "toho zlého". To, jak přistupujeme k pracovním vztahům, většinou nevzniká v práci. Formuje nás v tom prostředí, ve kterém žijeme a ve kterém jsme vyrostli. Mohlo jít o domov plný konfliktů, výčitek a napětí. Nebo naopak mlčení, odtažitosti a přehlížení za trest. Z toho si často odnášíme jednoduchý vzorec: konflikt je nebezpečný.

Proč do toho vnášíme psychologii rodiny? Protože pokud máme takový vzorec zarytý, může i klidná, věcná zpětná vazba působit jako ohrožení. Ne proto, že by skutečně byla. Ale protože nám stará zkušenost říká, že konfrontace bolí. Ačkoliv rozum ví, že by bylo lepší problém otevřít.

Neseme zodpovědnost za emoce druhých

Další silná vrstva tohoto problému leží ve studu a vině. Nechceme působit na druhé tvrdě, necitlivě nebo arogantně. Nechceme znít jako šéf, kterého jsme sami kdysi nemohli vystát. A kazit druhým den.

Jenže tady se často zaměňuje empatie s odpovědností za cizí emoce. Ano, měli bychom být vnímaví a chápat, že to druhému nebude příjemné. Podle toho volit způsob, jakým budeme mluvit – s respektem, jasně a důstojně. Neznamená to ale, že musíme zajistit, aby se druhý cítil dobře za každou cenu. To manažer ovlivnit nemůže. Měl by vnímat a respektovat také své vlastní hranice. To se totiž s empatií k druhým nevylučuje. Naopak: zdravý leadership potřebuje obojí.

Chcete zlepšit své interní HR procesy?

Chci využít služeb

Feedback u mladších lidí a Gen Z

Citlivost na zpětnou vazbu bývá více znatelná u mladších ročníků a generace Z. Důvodem je třeba to, že vyrůstali v prostředí, kde se kladl velký důraz na vnímavost, ohleduplnost a udržování psychické pohody. Samo o sobě to může mít řadu pozitiv. Pokud ale není člověk schopen druhému sdělit nepříjemnou věc (nebo ji i přijmout), naráží to v praxi na problém. Vstupuje do toho také sílící citlivost na sociální obraz. Jak budu působit? Co si o mně druhý pomyslí? Toto téma více rozebíráme v článku Zpětná vazba - je vůči ní mladší generace přecitlivělá?

Co se v týmech bez zpětné vazby děje?

Ticho kolem nepříjemných témat nikdy není neutrální, jenom se tak zprvu tváří. Ve skutečnosti znamená, že se problémy odsouvají a lidé nevědí, na čem jsou. Tápou ve svých úkolech a opakují stejné chyby. Manažer pak někdy po měsících vybouchne, protože „už to dlouho držel v sobě“. Navíc tam, kde chybí důvěra, se i dobře míněná zpětná vazba snadno vyhodnotí jako útok. Proto se nedá feedback oddělit od budování zdravé firemní kultury. Pokud mají lidé unést otevřenost, musí nejdřív chápat, že jejím cílem je jejich rozvoj, nikoliv shazování.

Přesně proto je tak důležité budovat s lidmi důvěru v každodenních interakcích. A to pod vedením důvěryhodného lídra, který drží slovo a umí přiznat chybu. Více o tom v článku: Důvěra ve firmě: Nejlevnější HR nástroj, který málokdo ovládá.

Jděte do feedbacku se záměrem pomoci

Pokud jste ve vedoucí roli a dělá vám zpětná vazba problém, zeptejte se sami sebe: Čeho se vlastně bojím, že se stane, když to řeknu napřímo? Že mě druhý přestane vnímat stejně? Že vznikne konflikt, který neumím ustát? Začněte tím, že si své obavy pojmenujete. Jedině tak můžete začít pracovat na jejich odbourání. Ve zdravém vztahu neznamená konfrontace automaticky ohrožení. Je to spíš naopak. Vztahy (pracovní i osobní) ničí nejasnosti, domněnky a vyhýbání se problému.

Správná zpětná vazba začíná vaším vnitřním nastavením. A tím by měla být upřímná a přirozená chuť druhému pomoci. Umožnit mu, aby se mohl v něčem zlepšit a posunout. Vyhněte se proto nálepkování typu "jsi nezodpovědný a děláš to špatně." Popište danou situaci. Řekněte, co se stalo, jaký to mělo dopad a co potřebujete jinak. Této technice se říká zpětná vazba 5P a více se o ní v článku: Být upřímný a nepřijít o lidi? Zpětná vazba a hodnocení zaměstnanců, které fungují

Závěr

Nevzdávejte se své upřímnosti proto, že vás odrazuje strach, abyste někomu neublížili. Nejasným (či nulovým) hodnocením / zpětnou vazbou neděláte nikomu laskavost. Odkládáte tím akorát něco, co může danému člověku pomoci – a sobě oddalujete úkol, který bude akorát nabývat na velikosti.

Nedaří se vám ve firmě nastavit otevřenou a funkční zpětnou vazbu? Pomůžeme vám posílit lídry, nastavit zdravější komunikaci v týmu a upravit HR procesy tak, aby feedback podporoval angažovanost vašich lidí. Ozvěte se nám přes formulář níže a nebo si s námi domluvte schůzku.

Napište nám, s čím v HR pomůžeme

Často kladené dotazy

Proč je tak těžké dávat negativní zpětnou vazbu?

Protože si ji často nespojujeme jen s obsahem sdělení, ale i s obavou z konfliktu, narušení vztahu nebo s pocitem, že budeme za „toho zlého“. Problém tedy nebývá v tom, že bychom nevěděli, co říct, ale v tom, co si myslíme, že zpětná vazba způsobí.

Co se stane, když se ve firmě zpětná vazba nedává?

Problémy se neřeší včas, lidé nevědí, na čem jsou, opakují stejné chyby a v týmu roste nejistota i frustrace. Ticho kolem nepříjemných témat nepřináší klid, jen odkládá problém.

Jak dávat zpětnou vazbu, aby nevyzněla jako útok?

Pomáhá popisovat konkrétní situaci místo hodnocení člověka. Tedy říct, co se stalo, jaký to mělo dopad a co je potřeba změnit. Jasná, věcná a důstojná komunikace bývá mnohem účinnější než nálepkování nebo opatrné mlžení.

Musí každý lídr umět dávat negativní zpětnou vazbu?

Právě schopnost vést nepříjemné rozhovory, nastavovat hranice a přitom neztratit lidskost je jedna z klíčových leadership kompetencí. I proto dává smysl testovat leadership už při výběru, ne až ve chvíli, kdy nový manažer selže při prvním těžkém rozhovoru. K tomu se víc věnuje článek Nevybírejte leadera naslepo! Zde je návod, jak otestovat leadership u kandidátů

×

Získejte náskok v HR, vedení a motivaci lidí

Přidejte se k více než 1 300 odběratelům

Chci HR newsletter